Limoges

Moje maminka vyrábí skleněné věcičky.

A je jedna z mála sklářů, kteří jsou ochotní a jejich technologie to umožňuje, 

předvádět výrobu ve stánku.

Někdy v srpnu byla dotázána, 

zda by nejela do Francie se svým stánkem.

Limoges - radnice

Město Plzeň a francouzské město Limoges jsou spřátelená města.

Po několikaleté pauze se obnovila tradice českých trhů na překrásném náměstíčku La Place de la Motte.

Tržnice na Place de la Motte

 

Velmi zdařilé pojednání ploché, nudné fasády. Všechna okna i hrázděný přístavek jsou namalovány.

Ačkoliv je Plzeň přes celou republiku, 

prezentace českého sklářství za tu malinkou lež plzeňské radnici stála.

Jelikož během výroby skla není moc možné obsluhovat zákazníky 

a když jsem už strávila tři zimy na kurzu francouzštiny, 

maminka požádala mne, abych jela s ní.

Limoges je pěkné městečko.

Lidé jsou zde milí a velmi ochotní, v případě potřeby, mluvit i anglicky, 

s čímž jsem se, zatím kromě Paříže, ve francii nesetkala. 

Někteří si dokonce pamatovali několik slovíček z předchozích ročníků Českých dní.

Maminka měla připravenu spoustu krásného zboží,

jež francouzům přesně káplo do noty. 

A tak jsem se činila.

Snažila jsem se dostatečně komunikovat,

chvílemi jsem musela zákazníky prosit aby počkali, než obsloužím ty předchozí.

Hlavně vázy a koule se střípky uvnitř limožský lid naprosto okouzlily.

Domů jsme vezly jen nepatrné množství zboží

i přes to, že se maminka při výrobě téměř nezastavila 

a vytrvale doplňovala pult další skleněnou krásou.

Fotek nakonec nemám moc.

Před stánkem se neustále kochali další potenciální zákazníci

a mně svědomí nedalo, opustit stánek kvůli honbě za obrázky.

Ale ve chvílích volna jsem zvládla aspoň něco:

Tradiční českou kratochvíli - pečení buřtů, si francouzi mohli vyzkoušet i na náměstí :o)

Oblíbený pán s koulí

Naši čeští kolegové řemeslníci - sedlář, šperkařka, keramik

Sklářka "u strojů"

Kratochvíle i pro prcky

Zasmáli se i ti odrostlejší. Aneb co lze provádět s bagetou

Ovšem jsou i lepší možnosti

Oběd na place. Radnice nás hlady rozhodně trpět nenechala.

Krásný vchod do tržnice.

A je to za námi. Nastupovat. 15 hodin cesty před námi.

S námi domů cestovaly sýry cca na měsíc

a portmonka s obsahem rovnajícímu se nové fasádě na maminčin nový domeček.

Zážitků máme plno.

A zase bychom někam vyrazily.

I když, dobrého pomálu. 

Budeme se se těšit z nadcházejícího adventního času a odpočívat před jarní trhoveckou sezónou.

 Prodloužit si babí léto neuškodí. Sic bylo jen o nějakých 5 - 8 °C víc, ale bylo to znát.

Cestujete také rádi na podzim?

Nebo raději voskujete lyže, větráte kabáty a každý večer vyhlížíte sníh?