3. února 2012

Jsem pilná

Již dlouho mne láká dřevo.
Zatím se mi však pod ruce pletly samé důležitější činnosti.

První hřejivé vlaštovky:

 Mosazná rybka na habrovém dřevíčku.
Více zde



Srdíčko s klíčovou dírkou pro Dámu,
klíček na míru pro Pána.





Dřevo mne baví.
Je příjemné do ruky.
Oproti kovům krásně měkké.
Je živé (nebo alespoň bylo) a ten život je z něj cítit.
Roky po které stálo na slunci, ve větru, pod sněhovou peřinou, vlhnoucí kapkami deště....
Věk a moudrost, rozřezaná na spoustu malých JÁ, jednoho statného stromu.
Dá nám teplo, postavíme z něj střechy našich domovů
a někomu snad udělá radost v podobě šperku.
Byl to krásný život,
i po něm je užitečný, krásný........
Nestane se jen úkrytem pro kůrovce a humusem pro další rostliny.
I když i tenhle konec by byl přínosem.
Nic v přírodě nepřijde na zmar.
Zkusme tak také žít.......

Žádné komentáře:

Okomentovat

Mockrát děkuji za Vaše zastavení a milá slova ♠