Soutěžní Samuel

Smrákalo se. Vršíčky kopců ještě ozařovalo teplé zapadajíci slunce.
Z žhnoucího kotouče už zbýval jen pohasínající srpeček.
Dole v údolí se malá vesnička ukládala k spánku.
Slípky byly zavřené v kurníkách a ovce, kozy i kravičky se k sobě choulily, očekávajíc mrazivou noc. Občas nějaká přešlápla z jedné nohy na druhou 
a nechtíc tak cinkla obřím zvoncem na krku.
Polohlasně zabučela, 
jakoby se omlouvala spolunocležnicím za vyrušení.

Bílé svíce v oknech posílaly do vzduchu jemnou vůni směsi parafínu 
a včelího vosku v tenkém proužku našedlého kouře 
vlnícího se v dokonalých ornamentech.

Jen jedno okno stále zářilo do tmy.
Malý domek na kraji usedlosti měl jen přízemí 
do půlky ponořené do země
a nad ním vyšší půdu. 
Sídlil zde starý šedivý knihař Samuel. 
Právě teď skláněl svůj ohnutý hřbet nad starými knihami a katalogy 
s různými druhy písem. 
V mládí procestoval blízké i daleké kraje. 
Občas si od někud přinesl vzory a ornamenty, 
z nichž pak celý život čerpal. Jeho pán s ním byl velmi spokojen. 
Při zadávání zakázek nechával Samuelovi volnou ruku,
neb věděl, že mu vždy dodá prvotřídní tisky. 
Ať už šlo o účetní knihy města, nebo listy hlásající lidu novinky, 
vyvěšené na návsích a náměstíčkách.
Samuel už měl dnes hotovo, 
ale vždy se po práci rád kochal precizní prací svých kolegů 
ze vzdálených zemí. 
Společnost mu dělal jen jeho starý pes 
usnuvší propleten kolem nohou, kde krásně hřál. 
Ve stínem zahaleným rohu tiše mlčel mohutný tiskařský lis, 
po straně si tiše špitalo množství polic s rozličnými štočky. 
Písmenka prostě neumí jen tak mlčet.

Po chvíli se starý starý pes zvedl na kloubovaté nohy 
a jakoby tím dal povel Samuelovi, že je čas jít spát, 
ten se také zvedl, starou knihu zamkl do šuplíku ve stole,
sfoukl tři štíhlé, avšak notně odhořelé svíce 
a ve světle vycházejícího měsíce si šel odpočinout 
do své pohodlné postele v podkroví, 
kde před postelí již znovu usnul velký starý pes.
--------------------------------------------------------------------------

Obal na knihu ze silné hovězí kůže, z venčí mořené na hnědo.
Bronzové růžky s vlastním ornamentem ukrývajícím písmena A, H, I, jsou lisované, patinované, leštěné, zakonzervované včelím voskem
a ke kůži jsou připevněny bronzovými drátky.
Záložky na desky knihy jsou přírodní, aby nešpinily listy knihy.
Celý obal je podlepen silným plátnem.
Zapínání obalu je tvořeno bronzovou přezečkou,
přichycenou pásky s rozšířeným koncem a s lisovým ornamentem
(totožným s kovovým).
Pásek i celý obal jsou sešity na sedlářském stroji, pevnou nití.
Pásek i hřbet obalu jsou zdobeny rytými proužky.
Kožené části jsou prací manžela.
Kniha přesně pasující do obalu má rozměry
š 18,5 cm, v 25,5 cm, přes hřbet  4 cm.
Délka a výška samotného obalu 44 cm x 27,5 cm.
Růžky mají rozměr 5 x 6,5 cm.

Tento výrobek byl vyroben na téma Kniha a písmo
v rámci Velké meziklubové soutěže (zde můžete hlasovat)
Soutěžím za klub Nezařaditelných, další výrobky našeho týmu můžete najít zde.

Tak takhle nějak je to nyní na Fléru, kde si obal můžete zakoupit.
A držte nám palce, ať se probojujem aspoň do Meziklubového kola.
Proč to píšu v množném čísle? U nás doma je kůžař můj muž,
jež měl se mnou do tří do rána velkou trpělivost a upřímně, já s ním též.
Tímto mu moc děkuji a doufám, že do toho příště půjde znovu ♥
Myslím, že výsledek snad stojí za to.

Děkujeme za Vaši přízeň.