Soutěžní Samuel
Smrákalo se. Vršíčky kopců ještě ozařovalo teplé zapadajíci slunce. Z žhnoucího kotouče už zbýval jen pohasínající srpeček. Dole v údolí se malá vesnička ukládala k spánku. Slípky byly zavřené v kurníkách a ovce, kozy i kravičky se k sobě choulily, očekávajíc mrazivou noc. Občas nějaká přešlápla z jedné nohy na druhou a nechtíc tak cinkla obřím zvoncem na krku. Polohlasně zabučela, jakoby se omlouvala spolunocležnicím za vyrušení. Bílé svíce v oknech posílaly do vzduchu jemnou vůni směsi parafínu a včelího vosku v tenkém proužku našedlého kouře vlnícího se v dokonalých ornamentech. Jen jedno okno stále zářilo do tmy. Malý domek na kraji usedlosti měl jen přízemí do půlky ponořené do země a nad ním vyšší půdu. Sídlil zde starý šedivý knihař Samuel. Právě teď skláněl svůj ohnutý hřbet nad starými knihami a katalogy s různými druhy písem. V mládí procestoval blízké i daleké kraje. Občas si od něk...