Soutěžní Samuel
 Smrákalo se. Vršíčky kopců ještě ozařovalo teplé zapadajíci slunce.   Z žhnoucího kotouče už zbýval jen pohasínající srpeček.  Dole v údolí se malá vesnička ukládala k spánku.   Slípky byly  zavřené v kurníkách a ovce, kozy i kravičky se k sobě choulily,  očekávajíc mrazivou noc. Občas nějaká přešlápla z jedné nohy na druhou   a  nechtíc tak cinkla obřím zvoncem na krku.   Polohlasně zabučela,   jakoby  se omlouvala spolunocležnicím za vyrušení.   Bílé svíce v oknech posílaly do vzduchu jemnou vůni směsi  parafínu   a včelího vosku v tenkém proužku našedlého kouře   vlnícího se v  dokonalých ornamentech.   Jen jedno okno stále zářilo do tmy.   Malý domek na kraji usedlosti měl jen přízemí   do půlky ponořené  do země   a nad ním vyšší půdu.   Sídlil zde starý šedivý knihař Samuel.   Právě teď skláněl svůj ohnutý hřbet nad starými knihami a katalogy   s  různými druhy písem.   V mládí procestoval blízké i daleké kraje.   Občas si  od něk...
 
 
